Tým 4.

Vietor fúkal.. bolo už poludnie, slnko pomaly dožarovalo. Všade okolo bolo ticho.. Dnes bol deň keď sa mal konečne stretnúť svoj tým so svojim senseiom. Nikde naokolo nebolo ani dušičky, len drevené bábky a terče na hádzanie kunaiov. Tu sa mal stretnúť tým 4. Keigo Danieru a Asuka s Miov Tsuki..

Asuka Kazama

Nějakou dobu jsem jen tak posedávala za domem a přemýšlela o tom co se asi dnešní den bude dít.Od chvíle co jsem vypadla z akademie jsem si připadala trochu jinak. Možná že mi přeci jen chyběli všechny ty posměšky mích vrstevníků které jsem tam denně poslouchala.
S povzdychem jsem se postavila na nohy a podívala se na nebe.
,,Jdeme na to." pronesla jsem pro sebe a rozběhla se k místu kde jsem se měla potkat poprvé se svým týmem a senseiem. Moji rodiče z toho byli nadšení ale já osobně nevěděla jak na tohle mám reagovat. Přeci jen mi tohle přišlo jako každý jiný den.Co na tom že poznám pár nových lidí.Už jsem v dálce viděla to místo kde jsme se měli setkat ale zdálo se že tam nikdo není čemuž jsem se docela divila.Měla jsem dojem že tam už někdo bude když jsem vyrazila z domu o něco později. Vyskočila jsem na střechu jednoho z domů a pak udělala salto dolů. Byl k tomu jediný důvod a to ten že jsem si potřebovala pořádně protáhnout záda.
Když jsem konečně dorazila na místo setkání nejdříve jsem se rozhlédla kolem sebe ale nakonec jsem se usadila na jedno místo a čekala.

Danieru

Spal som viac ako som si myslel. Prebudilo ma slnko, ktoré mi svietilo na tvár. Pomaly som vstal a išiel sa naraňakovať. Po dobrých raňajkách som sa umyl, obliekol a vyrazil som z domu.
Keď som vyšiel von, bolo strašné ticho, ľedva pár ľudí prešlo. Išiel som ďalej s pocitom, že stretnem nových ľudí, veľmi som sa tešil. Pozrel som sa na krásne oblaky vanúce vpred. Pomaly som došiel na miesto stretnuťia. Uvidel som dievča asi v mojom veku. Pravdepodobne je to moj nový parťák do týmu. Pomaly som prišiel k nej a povedal: Yo, volám sa Danieru!

Asuka Kazama

Dlouho bylo kolem mě ticho a já začala přemýšlet o tom jestli jsem náhodou nespletla místo setkání. No to by mi ještě scházelo! Projelo mi naštvaně hlavou a já se zamračila na malý mráček na obloze který si pomalu plul svojí cestou.Najednou se ozval nějaký hlas a tak jsem trochu pootočila hlavou. ,,Těší mě.Jsem Asuka" představila jsem se mu na oplátku a postavila se na nohy abych mu mohla podat ruku jako na známku jakési úcty. Faktem bylo že kdybych se nechovala slušně nejspíše bych z toho neusla protože můj otec vždy trpěl na slušné vychování. ,,Už jsem si začala myslet že jsem to popletla" zasmála jsem se a při tom se podrbala prsty ve vlasech.No zdá se že ne takže dnes to je jedna nula pro mě světe. Projelo mi hlavou.Ale raději jsem se už viděla u vydatného tréninku.

Keigo Asanagi

Zobudil som sa do krásneho slnečného rána. Slnečné lúče mi svietili do tváre a vetrík s pootvoreného okna mi prehadzoval vlasy zo strany na stranu. "Áaah...to je ale krásny deň dnes." Pozrel som sa cez okno a uvidel som ako vtáčiky poletovali ponad koruny stromov , štebotali si a naháňali sa . Položil som si hlavu na okno a s úsmevom na tváry som ich sledoval. "Dobre je čas ísť na to prvé stretnutie s mojím novým tímom." Postavil som sa s postele a išiel som do kúpelne. Umyl som si zuby a opláchol tvár. "Jááj...ešte by som spal." Nabral som si trošku vody do rúk a oblial som si vlasy. Utrel som si tvár a išiel som do kuchyne. Nabral som si vodu a pomaličky som hltal kvapky tej studenej vody. Položil som pohár do dresu a vyrazil som. Ako som odchádzal s domu všimol som si že je nejaké podivné ticho. Veľmi zriedkavo prešiel okolo nejaký človek. Ale moc som si toho nevšímal. Išiel som pomalým krokom smerom na miesto stretnutia. Prišiel som na akési miesto s drevenými bábkami na ktorých boli sotpy po kunaioch a shurikenoch. Obzrel som sa vedľa seba a všimol som si sedieť v tráve nejaké dievča a vedľa nej stál nejaký chalan. Podišiel som k nim. "Ahojte...ja som Asanagi...Keigo Asanagi. Ako sa voláte ?"

Mia Tsuki

Sledovala podivnou trojici před sebou, z bezpečného místa na stromě. ,,Co myslíš? Vypadají tak strašně... Neurvale. Asi z nich budeme muset něco udělat." povzdechla si. Vůbec se jí do trénování přiblblých Geninů nechtělo, ale bohužel se zapříshla vesnici a Hokagemu. Pokrčila nad tím rameny a ladně seskočila ze stromu. Neřekla ani slovo, jen si všechny tři ještě podrobněji prohlédla, hlavně tedy rudým okem, které na první pohled rozhodně nebylo její. ,,Nevypadá to tak zle." pronesla, skoro jako kdyby mluvila k někomu jinému. Vypadalo to, že čeká, než se ti tři popředstavují navzájem, aby se jim mohla představit pak všem naráz. ,,To bude otrava na několik let, jak tak koukám. Vést jakýsi přitloublý tým Geninů, co myslíš?"

Asuka Kazama

Počkala jsem jestli ten kluk co se mi představil jako Danieru přijme moji ruku na pozdrav a hned na to jsem se otočila na dalšího kluka co právě dorazil. Takže dva kluci a já? Eh,s nimi nesmím nikdy prohrát! Hučela jsem si pro sebe v mysli. ,,Těší mě Asanagi" pokývala jsem hlavou a taktéž jsem mu podala ruku na jakýsi pozdrav. ,.Asuka" zopakovala jsem i pro něj ale v tu chvíli jsem si všimla ženy která se k nám přibližovala. Takže ta senseika? Nevypadá nijak super, i když zdání většinou klame. S těmito myšlenkami jsem si jí pořádně prohlédla do nejmenších detailů a lehce sklopila hlavu na znamení úcty. ,,Sensei-sama" hlesla jsem klidně. Nevím proč moji rodiče tak šíleli z toho že dnes budu mít tým.Tihle lidé mi připadali jako fajn lidi.A to i náš sensei.Bylo mi ovšem jasné že na to abych s nimi držela krok budu muset trénovat ze všech sil abych se jim mohla vůbec rovnat. Tak jsem to alespoň viděla já i když jsem ještě nevěděla jaké schopnosti mají ti dva kluci. Jen jsem tak trochu doufala že si senseika nebude myslet že jsem neschopná nebo tak něco.I když, popravdě řečeno by nebyla prvním člověkem který by něco takového řekl. Ale moje povaha byla taková která chtěla všem dokázat že se mýlí a toho jsem mínila dosáhnout i nyní v této situaci. Stála jsem na místě a jen tiše čekala co se to vlastně bude dít. Ani nevím proč ale měla jsem dojem že příjde řada na představování a odkrýván svých schopností a to bylo něco z čeho jsem měla něco jako trému jelikož jsem netušila jak na to co se ostatní dozví o mě budou reagovat. Přeci jen všichni shinobi používali unikátní techniky spojené s živlem kterým byli obdarováni a já ačkoliv jsem v sobě měla nějakou tu chakru, z nějakého důvodu jsem ji nedokázala využívat.Dokonce jsem neuměla udělat ani jednoho hloupého klona což bylo něco dosti potupného.

Danieru

Teší ma! povedal som...Milé dievča.. Jak som jej isiel podať ruku objavil sa za nami ďalší týmový parťák.Dúfam, že si nemyslí že som jej ruku podať nechcel, zasekol som sa..
Aha! Takže našim parťákom je Keigo.Teší ma Keigo, som Danieru hamblivo som sa usmial. Vtom som započul nejaký šuchot zo zadu. Pomaly som sa otocil a uvidel som našu senseiku.

Mia Tsuki

Zaměřila se pohledem speciálně na dívku. Jelikož celý rozhovor vyslechla, už jí bylo jasné, jak se jmenuje. A díky rudému oku už jí bylo i přibližně jasné, co dívka dokáže. ,,Zajímavé. Takových lidí se vidí málo a k tomu ještě dívek. Uvidíme co pro ni budeme moc udělat." usmála se spokojeně sama pro sebe. ,,Vypadá trošku nervózně, nemyslíš?" pronesla najednou tiše, ale bylo jasné, že otázka není směřována na nikoho ze tří přítomných Geninů. ,,No, když už jste se všichni tak hezky popředstavovali..." zhluboka se nadechla. ,,Těší mě, Asuko, Keigo, Danieru." na každého se jednotlivě podívala. ,,Jsem vaše nová senseika, Mia Tsuki. Přiznám se, že senseiku dělám poprvé, ale řeknu vám jen, že hodně Hokagemu dlužím." usmála se šibalsky. ,,No, jména sice znám, ale každý by jste mi mohl říct něco blíž o sobě. Co umíte... A nebo ne. Je mi to jedno, řekněte mi co chcete." usmála se na něpovzbudivě.

Asuka Kazama

Když jsem se jí dívala na oči byla jsem trochu nesvá z toho rudého oka které naše nová senseika vlastnila.Ale to bylo tak to jediné co mi na ní nějak nesedělo tedy pokud jsem pominula fakt že neustále mluvila sama se sebou čehož jsem si všimla už od jejího příchodu.
,,No dobře začnu" promluvila jsem prvně tiše. ,, Specializuji se jen a pouze na Taijutsu.Nebudu vysvětlovat proč.Mám sen ve kterém lidé a shonobi pochopí že i s taijutsu se dají dělat nevídané věci. Mám ráda rámen a dango a moji jedinou špatnou vlastnosí je že musím stále něco dělat" odpověděla jsem na její otázku normálním tónem a všechna tréma jako kdyby opadla kamsi pryč.Čekala jsem že dřív nebo později se ti kluci budou vyptávat proč umím jen tohle ale doufala jsem že senseika to pochopí nebo že má alespoň nějaké informace od kageho. Byla jsem ale trochu zvědavá na to co umí moji kolegové.Tedy pokud to aspoň na sebe prozradí.Výběr byl jen na nich ale já měla dojem že bychom si měli všechno říct pěkně na rovinu aby potom nevznikaly zbytečné komplikace.

Danieru

Na senseike ma veľmi rozrušilo jej rudé oko, ale ako som sa doňo pozeral ďalej, tak to bolo fajn.Takteda začnem..Pochádzam z klanu Yuki! Špecializujem sa na všetky typy boja. Zo sebou mam vždycki parťáka Yoko, je to moj demon. Vyrastal som sním od mala. Mam rád prirodu a rád sa pozerám na obleky. Mojím snom je stáť sa jedným z legendárnych ninjov. To je asi všetko z mojej strany. Uff...Snáď to stačilo.

Mia Tsuki

Pořád se tak pobaveně usmívala na Asuku. ,,To je fajn, takových lidí jako jsi ty, Asuko-chan, se vidí málo. A to je škoda. Věřím, že spolu budeme vycházet." protáhla se a promnula si rudé oko. Pak si vyslechla Danieruho. ,,No dobrá. Na oplátku. Jmenuji se Mia Tsuki. Nepocházím ze žádného klanu a pokud vám přijde divné tohle..." ukázala si na oko ,,... je to jedna z nejmíň divných věcí, které asi uvidíte. Pocházím z daleka, z Hoshigakure no Sato. Ale jak jsem řekla, hodně dlužím vesnici a proto jsem tu. Nechci žádné problémy, už jsem jich měla dost. Doufám, že budeme vycházet." usmála se na ně mile, ale v jejím podání to vypadalo děsivě. Pak se otočila na posledního a čekala na jeho odpověď.

Asuka Kazama

Vyslechla jsem si senseiku a její slova které patřili mě, mě trochu více udivily.Nečekala jsem že by někdo mohl zastávat takový postoj jako ona.Vlastně jsem znala jediného člověka který něco podobného kdysi řekl a tím byl můj dědeček který mě vždy podporoval v tom co jsem dělala.A´t to již byli hodinové tréninky nebo cvičení pro zlepšení kondice.Je zvláštní. Docela by jsi si s ní rozuměl dědečku. Možná že i ona něco ví o tom klukovi kterém jsi mi vyprávěl.Ale vzhledem k tomu kolik jí tak může být to může vědět jen z doslechu. Projelo mi hlavou a na větu že doufá že spolu budeme vycházet jsem jen kývla hlavou. Jakmile se začali představovat ti dva usadila jsem se na zem a spravila si návlek na své pravé ruce. Hned na to jsem si zkontrolovala závaží na svých nohou. Možná bych mohla zase trochu přidat.Napadlo mě a zkontrolovala jestli závaží dobře drží. No,alespoň tenhle den se trochu vydařil. Dodala jsem si ve své hlavě a koukla se na plující mraky na obloze jak se tam bezstarostně prohání.Docela jsem jim to záviděla. Zajímalo mě jaké to je mít křídla, jaké to je vznášet se v těch výškách tam kde mraky.Zajímalo mě jaký je to pocit použít svoji chakru k něčemu velkolepému jako je nějaká technika ale to bylo něco v co jsem již přestala doufat nebť mi bylo jasné že tahle vize se mi nikdy nesplní a mohu trénovat každý den i každou noc. Osud prostě chtěl abych tohle nedovedla a já věřila že k tomu byl nějaký důvod který jsem chtěla poznat a využít. Žij realitou Asuko, sny přenech noci! To byla slova mojí matky a vlastně i měla pravdu.Snít by člověk měl v noci.Ve dne by měl jednat.

Všetko pokračovalo ako malo, žiaci sa stretli so svojim senseiom. Všetko vyzeralo na to že sa už nič nezmení.. No bohužiaľ situácia sa začala meniť. Zrazu sa začalo meniť počasie.. bolo studeno.. vietor fúkal, vetrom sa hnal mŕtvy pocit.. Niečo sa stalo, Mia to už určite ucítila.. A v tom sa ozval krik.. krik muža, bežal priam k vám a kričal o pomoc, zrazu zakričal od bolesti a padol na zem, mal v sebe dva shurikeny. Bol zranený no ešte žil. Za ním sa objavili traja ninjovia. Jeden z nich predstúpil a riekol.. Zvrhneme Hokageho! A začneme s vami!

Spoiler:

Kto to je? Bandity? Alebo nebodaj zaútočili z inej dedine? Katon:Gokakyou no jutsu! ozvalo sa z jeho úst. Na vás všetkých sa rútila veľká guľa z ohňa.

Keigo

"Teší ma , Danieru,Asuka. Som rád že som vás spoznal a dúfam že budeme spolu dobre vychádzať.".Stál som pri mojích nových parťákoch keď sa zrazu z nenazdajky odkiaľ objavila nejaká žena. To bude asi naša senseika. Prehnalo sa mi v mysli. "Rád vás spoznávam senseika." Povedal som. Hneď ako sme sa predstavili tak každý začal o sebe niečo hovoriť. Najprv začala Asuka. Tak ona ovláda iba taijutsu ? Tak to je super. Takých ľudí sa nevidí každý deň. Potom o sebe rozprával Danieru. No nepovedal toho moc veľa , ale mne to stačí. A na koniec naša nová senseika . Keď rozprávala stále som sa pozeral na to jej rudé oko. Strašne ma fascinovalo. Ale na druhú stranu ma strašne zaujímalo čo je dlžná Konohe .Tak a som na rade ja . "Takže, volám sa Keigo Asanagi . Niesom s Konohy . Vyrastal som v malej dedinke asi pol dňa odtiaľto . Mojich rodičov uniesli akýsi banditi keď sme sa vracali domov s rybačky. Od vtedy som ich nevidel ale stále ich hľadám a dúfam že sú ešte na žive. Jedného dňa neustáleho hľadania mojich rodičov mi prišlo zle a ja som spadol na zem a nedokázal som sa postaviť. Keď ma zrazu našiel akýsi ninja s Konohy . Nepovedal mi moje meno ale postaral sa o mňa a ja dúfam že ho ešte niekedy uvidím a oplatím mu to čo pre mňa spravil. Ešte čo by som k tomu dodal..áno už viem...som uživateľ Fuutonu . Milujem dlhý spánok. A hlavne strašne ma bavia súboje medzi ninjami. Ale najdôležitejšie je zachovať si chladnú hlavu . Je tak? Senseika?" Odrazu sa akosi zatiahlo počasie a za nami sa objavil nejaký muž. Strašne kričal od bolesti . Keď spadol na zem všimol som si že má v sebe shurikeny. Zrazu sa za ním objavili ďaľší traja ninjovia. Jeden z nich na nás zaútočil . Musím niečo spraviť. Nenechám nás tu zomrieť. Fuuton: Fuusajin Vykríkol som. Vytvoril som okolo nás prach aby sme mali šancu újť a aby nás ten Katon netrafil. Rozbehol som sa s prachu a utekal som smerom na nich . Vytiahol som si svoje dve krvavo červené katany a zaútočil som na toho uživateľa katonu. Jednou katanou som mu išiel po krku a druhú som mieril rovno do jeho brucha.

Mia Tsuki

,,Rei? Cítíš to?" usmála se pobaveně ještě dřív, než Keigo stihl domluvit. Zůstala klidně stát na místě i přes obě techniky. ,,Ach, ano. Máš pravdu. Horliví Genini. Ale kdo takový nebyl?" prohrábla si vlasy a přes kouř se přímo zadívala do očí prvnímu ze tří. ,,Co myslíš? Můžeme risknout nechat to na Geninech? Aspoň uvidíme co v nich je a můžeme zasáhnout při nejhorším." napadlo ji a spokojeně se přitom usmála. Bude je prostě jen hlídat. Jediné co udělala bylo, že se přesunula ke zraněnému muži, čupla si před něj, aby ho mohla chránit a ostražitě sledovala své tři svěřence proti třem narušitelům. ,,Chápu tě. Ve vzduchu není moc negativních emocí. Počkej chvíli, určitě toho pak bude dost." usmála se znovu pobaveně a sledovala, jak budou reagovat její Genini. ,,No tak, děcka. Do toho. Klidně jim zlomte vaz nebo tak něco. Jsou to narušitelé klidu, kdo by se to ně zajímal? Berte to jako první zkoušku."

Mando

Jeden z tých genínov spravil oblak dymu a po tom na mňa zaútočil červenými katanami. Pre mňa ako skúseého ninju nebol problém sa týmto dvom útokom vyhnúť, jeden som zablokoval svojim mečom a druhému som jednoducho uhol. Po jeho slabom útoku som sa zohol a podkopol mu nohy, rýchlo som ho chytil rukou a dvihol ho za tričko do vzduchu. Moje meno je Mando.. niesom žiadny slaboch aby ma porazila parta genínov.. V tom som si všimol že ich senseika na nás útočiť nebude, heh chce nechať svojich žiakov na boj.. dobre teda.. Pozrel som sa na môjho spojenca napravo a ten sa rozbehol voči ostatným dvom genínom. kuchiyose no jutsu! pod ním sa objavil veľký býk ktorý na vás mieril svojimi rohami.. na ňom stál môj pomocník.

Danieru

Hmmm..takže narušitelia? Nie som slabý, ani silný, ale urobím všetko čo budem môcť. Rozbehol som sa do dymu a zakričal:Fuuton Bushin no Jutsu! Z dymu som vybehol s dalšími dvoma klonmi. Obi dvoch klonov som poslal na toho s býkom a ja som zaťial išiel pomôcť Keigovi. Ten týpek ho držal vo vzduchu za tričko. Musím mu pomôcť...Yoko priprav sa.Povolal som si svoju líšku yoko. Yoko- Heru Screamu! Líška predomna vybehla hlasno zarevala a týpek pustil Keiga na zem. Keiga som rýchlo schmatol a zobral za krík. uff*..Keigo si v poriadku? Povedal som nervózne. Yoko po chvíli za nami dobehol. Moji klonovia zaťial išli na pomoc Asuke.

Mando

Haha... takže tvoj malý pes alebo čo to je ovláda vzudochové vlny? Urashi? obzrel som sa do ľava na môjho tretieho spoločníka ktorý už sa oblizoval a usmieval.. mmmh tohoto si vychutnám! pomyslel si Urashi.Konečne ste si mohli všimnúť že si vytiahli čelenky Konohy..mali ich prerezané.. áno takže to boli bývalí členi Konohagakure no sato. Boli to ninjovia na hodnosti Chunnin. Urashi si popukal kosti v rukách, natiahol ich na ten krík kde ste sa schovávali a zakričal Eakattā! na vaše miesto letelo strašne veľa vzduchu čo vám mohlo spôsobovať menšie závrate, a o kríku ani nehovorím, ten po pár sekundách odfúkol. Urashi po chvíli prestal a pomalým krokom sa k vám približoval.

Asuka Kazama

Poslouchala jsem ostatní ale když v tom se tam objevili ti chlapi a začali mluvit nechtěla jsem věřit tomu co slyším.Sále jsem měla svůj neutrální výraz na tváři ale když začal boj který připravili oni neznámí uskočila jsem aby mě katon nemohl zasáhnout. Nehledě na to že moje rychlost byla docela velká, díky tomu jaké závaží jsem nosila na nohou.Chtěla jsem něco udělat ale připadala jsem si trochu bezmocná když si nás takhle drželi od těla.Ve chvíli kdy neznámí muž použil techniku která nevypadala nijak příjemně jsem vyběhla a udělala jakoby půl kruh takže jsem se k němu dostala z boku. ,,Dainamikku : Entorii" pronesla jsem skoro až chladně. Nebylo těžké najít jeho mrtvý úhel pohledu když se celou dobu zaměřil jen na moje nové kolegy. A ani já nechtěla jen tak postávat stranou když jsem měla tu možnost vyzkoušet si novou techniku proti skutečnému cíli.Jakmile jsem udělala svůj dynamický nástup uhnula jsem tak že jsem uskočila dozadu a jen vyčkávala co se bude dít dál. Byla jsem ráda že poblíž byli klony které jsem mohla využít na odvrácení pozornosti.
,,Žádnej Hokage se svrhávat nebude dokud do toho mám co mluvit!" sykla jsem po útočnících a svá slova jsem myslela naprosto vážně cěhož si mohli všichni všimnout.

Keigo Asanagi

Danieru ma schytil a zobral ma do kríku. "Ďakujem Danieru, Keby si ma nezachránil asi by bolo po mne." "Musíme vymyslieť nejaký plán , pretože týchto nezabijeme len tak." Toto nieje ako na akadémii , toto je už naostro. Prehnal sa mi mráz po chrbte. "Danieru máš nejaký útok na ďiaľku ? A hlave veľmi rýchly ? Vieš pýtam sa preto lebo ja by som okolo nich vytvoril prach a ty by si na nich strielal." Ešte som ani nestihol dopovedať celý môj plán a už na nás zaútočil vzduchom tretí z narušiteľov. Kawarimi no jutsu! Len tak tak som stihol spraviť pečate a nahradiť sa. Vyskočil som na strom a čakal na reakciu toho blázna čo po nás čakal. Pozrel som sa na senseiku a ona na nás iba tak pozerala. Asi nás skúša , čo všetko dokážeme. Kde je Asuka ? Nevidím ju . Dúfam že je v poriadku . Vytiahol som svoj Fuuma shuriken a hodil som ho na Manda. Zoskočil som zo stromu a rozbehol som sa smerom k mojím dvom katanám ktoré mi vypadli z rúk keď ma Mando zdvihol nad zem. Chytil som ich a rýchlo som šprintoval sa niekde ukryť. Hneď ako som dorazil spáť k stromu katany som si zavesil na chrbát. Srdce mi bylo od nadšenia ale aj od strachu . Pousmial som sa a sadol som si k blízkemu stromu kde som sa ukryl. Až keď som sedel som si všimol že senseika tam nekľačí len tak , ona chráni toho zraneného pána. Bunshin no jutsu. Nechal som pri strome klona pre istotu že by si ma všimli. Ešte niesom v tíme ani hodinu a už bojujem na život a na smrť. Pot mi stekal po tváry a ja som sa zhlboka nadýchol. Postavil som sa zo zeme a skúsil som znovu prudkým útokom zaútočiť na toho s Katonom . Bol ku mne otočený chrbtom takže som musel byť rýchlo aby som ho zasiahol. Musím ho zasiahnuť pretože inak bude po mne. Vydýchol som si a sekol som mu katanou do chrbátu. "Teraz zomrieš !"

Shiritsu

Jedno z tých detí našlo moju slabinu a to mŕtvy bod.. Jej kopom mo zhodila z býka. Potom pouskakovala. Býk bežal ďalej a pomaly sa otáčal, takže si ju akoby celú obišiel. Ty budeš asi tá najsilnejšia z tohoto týmu.. plus ešte ovládaš len taijutsu kekeke.. toto sa mi páči! Vytiahol som svitok a položil ho na zem, spravil som pár pečatí a začal si niečo mrmlať popodnos.. Bože.. daj mi tvoju zbraň skázy ať k tebe pošlem ďalšieho učedníka! Zrazu začalo syčanie a zo svitka sa vynoril tajuplná zbraň.. mala tvar kríža.

(musím nájsť obrázok toho kríža potom ho tu dám xD )

Kinjutsu: Krucifix invasio! zo zeme začali vyrážať krucifixi ktoré mali metrovú dlížku. Potom sa za mnou vynoril väčší a ja som naň skočil. Potom aj za tebou. Toto bude naše bojové pole mmh! oblízol som sa.

Mando

Miesto toho aby sa ten chlapec staral o sebe tak zaútočil opäť na mňa.. no bol to chabejší útok než ten prvý. Fuuma shuriken som s menšou námahou chytil do ruky, akonáhle som započul kroky za mojim chrbtom otočil som sa a katanu som zabrzdil Fuuma shurikenom. Prepáč ale takto ľachko ma nezabiješ.. jo a ešte jedna vec.. nabudúce si rozmysli kedy na mňa budeš útočiť priamo.. lebo sa ti to vypomstí ako teraz! Dupol som do zeme a skrýkol. Technika gravitácie! prvý stupeň! Toto je moja kekei genkai.. hehe! zrazu si sa cítil ľachký.. tvoj náčinie teda kunaie a shurikeny a všetko začalo strácať gravitáciu.. pomaly si sa s predmetmi začal vznášať. Opäť som ťa chytil pod krk a zamával tebou na Danieruho. Čo máš v pláne teraz?

Asuka Kazama

Sledovala jsem svého protivníka a uvažovala nad tím co bych mohla dělat.Ve chvíli kdy použil svoji podivnou techniku jsem sevřela ruce v pěst a zahleděla se na to co vylezlo ze země.Nemohlo mi ujít že to něco vylezlo i za mnou a udělalo něco jako arénu k boji. ,,Nevím co je tohle zač ale věř tomu že tady nepochodíš." sykla jsem po něm a vytáhla z pouzdra nunčaky které jsem používala spíše k tréninku než k boji.Ale naznala jsem že tohle nebude snadný protivník jelikož je kdo ví jak dlouho na hodnosti chuunin. Musela jsem si ale i dávat pozor na toho býka který byl za mnou takže jsem koukala chvíli po tom chlápkovi a chvilku po tom jeho býku nebo co to bylo. Ani jeden protivník se mi nelíbil ale když jsem viděla jak si vedou moji kolegové musela jsem si povzdychnout. Tahle situace nevypadala nijak pěkně. Jednoho možná ale tři? Prolétlo mi hlavou a já byla ještě víc naštvaná než doposud.

Mia Tsuki

Znuděně sledovala dění kolem, mezitím se aspoň lehce postarala o zraněného a přemýšlela nad tím, kdy bude vhodné zasáhnout. Asuka si vedle dobře, další její svěřenec byl chycený pod krkem a další vypadal lehce bezradně. ,,Asi to vypadá, že jsou silnější, co? Přece jenom budeme muset dělat." pomalu se narovnala a začala se jen tak protahovat, jakoby jí bylo lhostejné co se děje okolo. Pak se podívala přes rameno na Mandu. ,,Musel jsi vytáhnout až tak silnou techniku proti začínajícím Geninům? Ubohé, že Rei?" pobaveně se usmála a vypadala, že hodlá každou chvíli zasáhnout.

Keigo

Presne ako som si myslel ďaľší z mojich útokov mu neurobil ani škrábanec. A ešte k tomu aj to čudné kekkei genkai. " Takže ovládanie gravitácie hej?" Začal som sa strašne smiať. "Hahaha...aké trápne , na nič iné sa nezmôžeš ty si hovoríš chunnin ? Hahahaha.""Jednu moju Katanu si vykryl ale nezabudol si aj na tú druhú ?" Ako ma držal pod krkom som sa zahla na jeho hlavu mojou druhou Katanou. Druhú katanu som pustil na zem a vytiahol som si z púzdra kunai. Snažil som sa mu pichnúť ho do brucho. "Skap!!!" Zakričal som s hnevom v hlase. Už mi to tu lezie na nervi. Začínam byť pekne nasraný! "Danieru poď mi na pomoc sám to nezvládnem . "